Kostelecká tvrz [ Tvrz ]

Významným stavebním počinem kostelecké siídlištní lokality bylo vybudování tvrze na skalnatém ostrohu nad řekou Jihlavou, což se stalo nedílnou součástí civilizačního úsilí v kostelecké kotlině a v průběhu historie bývala tato část s vesnicí i administrativně spojována. Jelikož počátky její existence spadají do druhé poloviny 13. století, lze vyvozovat, že stavba měla souvislost s rozvojem blízké Jihlavy a jejích stříbrných dolů. Starou lidovou pověst o vzniku kostelecké tvrze zapsal ve své kronice mirošovský statkář Vilém Richlý. Tato kronika, mapující vývoj mirošovského panství, však byla po obsazení mirošovského zámku ruským vojskem v roce 1945 ze zámku zcizena, nějaký čas kolovala mezi obyvateli obce a dnes je nezvěstná. Psalo se v ní, že v dávných časech žil v mirošovských končinách loupeživý rytíř, který přepadal cestující na obchodní stezce, a proto přikázal český král (časově by toto údobí spadalo do let vlády Václava I., vládnoucího v letech 1230 - 1253) vybudovat ochrannou tvrz na vhodném místě, a tak povstala kostelecká pevnost nad řekou.

Ať již byl prvotním impulsem mirošovský loupežník či jiná nebezpečí, pravdou bylo, že v Kostelci překračovala tradiční Humpolecká obchodní stezka řeku Jihlavu, nalézal se zde tudíž významný říční brod a navíc i křižovatka s další dopravní spojkou na město Jihlavu, kam Kostelec dodával dřevo na výstavbu dolů a též zemědělské produkty. Je samozřejmé, že toto důležité dopravní místo muselo být i náležitě chráněno a výsledkem byla výstavba tvrze.

Z písemných pramenů máme jednoznačně kosteleckou tvrz doloženou poprvé k roku 1371 v Moravských zemských deskách, když Havel z Pacova prodal Jaroslavovi ze Šternberka ves Kostelec s tvrzí - "Habel de Paczaw domino Jaroslao de Sternberg et suis heredibus villam Kostelecz cum Municione ...". Druhá zmínka o naší tvrzi se nalézá v Půhonných knihách brněnských v roce 1408. Tehdy Jan z Hodic poháněl Jana z Moravan "... protožr mi jest slíbil za Oldřicha z Cedlic a za Kristofora z Gerhartsdorfa, že mi měl na prvním panském semnu zboží a tvrz v Kostelci vložiti v dsky zemské...". Zánik tvrze spadá do let husitské revoluce nebo brzy po ní. Když totiž roku 1464 prodával Ondráček z Kostelce svůj majetek panu Drslavovi z Opatova z rodu Kobíků, v prodejní listině vyjmenovává poměrně podrobně jednotlivé součásti kosteleckého zboží, ale tvrz mezi nimi nanajdeme. Snad tedy zanikla za husitských útoků na Jihlavu nebo při opakovaném obležení vzbouřené Jihlavy vojskem Jiřího z Poděbrad, kdy došlo k velkému zpustošení jihlavského venkova mohutnou armádou.

Tvrz samotná stála na skále nad dnešním Ohnsorgovým mlýnem a byla ze strany jižní a východní dobře chráněna skalnatým svahem a zákrutem řeky. Na severu terén pozvolna přechází do krajiny směrem k Cejli a Čeřínku a zde bylo nutno vybudovat obranné valy a příkopy, které zůstaly dodnes jedinou patrnou památkou na starou stavbu. Historik A.Sedláček ve své knize o Českých hradech roku 1885 píše i o naší tvrzi, že se tam nacházejí sklepy a zbytky zdí. současně se také zmiňuje i o druhém tvrzišti, ztv. vodním, na východ od skalní tvrze. Evidentně se tu však jedná o omyl v určení směru a tímto může být míněno jedině místo na západ od první tvrze, totiž někdejší Gothova louka, dnes Kaláškův rybník za železniční tratí. V osmdesátých letech minulého století při stavbě dráhy Jihlava - Veselí nad Lužnicí bylo skutečně v tomto místě odkryto a železničními staviteli zdokumentováno naleziště rozsáhlé stavby, snad vodní tvrze . Dodnes nám nejúplnější záznam zachovala Pamětní kniha Dvorců od Richarda Machka, kde se píše. Vestenhof, zbytky dvou tvrzí, z nichž jedna je ostražní, opevněná hliněným náspem, druhá vodní, hlavní opevnění tvořila řeka a bažiny. Ostražní tvrz ukazuje způsobem fortifikace na dávný původ. Tvrziště prokopával velkostatkář Richlý z Mirošova, skromné nálezy jsou ve sbírkách téže rodiny. Je tu něco střepů středověkých nádob, jedna celá nádoba ve tvaru tyglíku. Stavení byla dřevěná s podezdívkami. Zachovala se do dnešní doby část náspu. Vodní tvrz měla stavby zděné, hlavní zdivo 2 m široké, založené na terénu 150 m dlouhém a 25 až 30 m širokém. Tvrz buďto obtékala řeka nebo byl vykopán příkop. Ještě i v minulém století stály zde zdi, které si lidé rozebrali na stavby. Zbytky zdiva tvoří nyní hrbolatou plošinu o 1 m vynikající nad okolní terén. pod vrstvou rumu jsou základy zdí a vrstva popela s množstvím střepů a ovčích kostí. Tvrz zašla požárem, předtím byla vypleněna. Stalo se tak asi v třicetileté válce. Na odkrytém tvrzišti jsou na západní a severní straně zbytky 2 m silné zdi, tarasů na severní a jižní straně, zbytek jakési peci uvnitř 40 cm široké a mlýnský kámen žulový. U pece byly nalezeny škváry a spálené zrní.

Historické údaje Richarda Machka je sice nutno brát s rezervou, ale o nalezišti samotném pochybovat nelze, nebo´T pamětníci udávají , že ještě v našem století byly patrné zbytky staveb na vyvýšeném místě, dnes ostrůvku v Kaláškově rybníce. Rovněž kostelecký kronikář Jaroslav Brůn popisuje nálezy na Gothově louce - hromady tesaného kamení, klenby dveřní, zasypaná studně, zbraně a peníze. Vroce 1926 byly tmtéž nalezeny zbytky nepálených nádob, různé kosti, hřebíky a kusy železa, opálené dříví a zbytky cihel. Nálezy z kosteleckých lokalit se dostaly se sbírkou rodiny Richlých v roce 1945 do jihlavského muzea. Nejvýznamějším předmětem je gotický meč, jenž je dnes vystaven ve stálé expozici feudálního období v Muzeu Vysočiny.

Pod tvrzí v meandru řeky však existoval i dvůr, a to patrně již ve 14.století, a později byl postaven též mlýn. Dnešní jméno této části Vestenhof je odkazem na tvrz - Veste = Feste = něm. tvrz. Jméno samo je novější a vzniklo až po roce 1570, když byl kostelecký tvrzský dvůr poněmčen pod vládou jihlavských konšelů. Ačkoliv tvrz samotná vznikla prokazatelně na českém území, tedy levém břehu řeky, v určitých dobách byla nedílnou součástí vsi Kostelec. Poprvé je tak doloženo ve vlastnictví Havla z Pacova (později se psal s přídomkem z Kostelce) pak v držení konopišťské větve staročeského rodu Šternberků, tj. ve 14. a na počátku 15.století. Po husitských válkách vlastnili Kostelec Kobíkové z Opatova a v listinách označovali, že toto se týká "polovice Kostelce, což k moravskému právu sluší" a zde tedy již bylo rozlišováno, co patří k Moravě a co k Čechám. České území za řekou vlastnili od roku 1437 Trčkové z Lípy a ve výčtu svého majetku uváděli i nápravu v Kostelci (tj. sídlo nápravníka, který seděl na právu jiné osoby). V roce 1459 svůj majetek prodávají Říčanským a v této době je i doložen "dvůr na levém břehu řeky proti Kostelci". Na tomto dvoře hospodařil kostelecký sedlák Jan Dvořák a ten si vymohl roku 1555 na tehdejší majitelce panství Evě z Olbramovic postavení mlýna.

UMÍSTĚNÍ

Typ záznamu: Tvrz
AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 56, 25.10.2004 v 22:01 hodin